Obsah:
1) Důvody provedení expertního pokusu
2) Východiska pro pokus a popis modelové situace
3) Charakteristika účastníků pokusu a jejich dosavadní střelecké zkušenosti
4) Přehled kritérií, které nebylo možné simulovat
5) Popis nezohledněných emočních individuálních vjemů u zasahující osoby
6) Výsledky a hodnocení expertního pokusu
7) Doporučení
1) Důvody provedení expertního pokusu
Naším společným cílem bylo na profesionální úrovni kvalifikovaně posoudit reálné možnosti jednoho konkrétního zásahu proti ozbrojenému pachateli útoku dne 21. prosince 2023 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Pro uskutečnění tohoto expertního pokusu jsme se rozhodli proto, že ve veřejném prostoru dochází z řad nezúčastněných osob na zásahu k hodnocení tohoto zásahu, a to mnohdy bez elementární znalosti řady nezbytně důležitých údajů a vstupů. Bohužel se takového hodnocení dopouštějí i tací, kteří se staví do role expertů, aniž by k tomu měli předpoklady z reálné praxe ve službě, přičemž média jim poskytují v dobré víře mnohdy nezasloužený prostor, neboť nejsou s touto problematikou obeznámena. Většina takových hodnocení je navíc ovlivněna emocemi a individuálním postojem hodnotitele k palným zbraním
a činnosti policie.
Naše společnost se podílí už dlouhé roky na praktickém výcviku v oblasti střelectví, taktiky a strategie jak pro členy ozbrojených složek, tak civilní sektor. Našim výcvikem prošly tisíce policistů i civilistů. Majitel společnosti a zároveň hlavní instruktor Zdeněk Charvát stál v České republice u zrodu metodiky zásahů proti aktivnímu střelci. Naším kvalifikačním předpokladem pro vykonání expertního pokusu je mimo jiné skutečnost, že můžeme provést, posoudit a vyhodnotit zjištěná data i na základě osobních zkušeností přímo z výkonu služby, nikoliv jen z pozice teoretiků od stolu, kteří se v reálné situaci zásahu proti pachateli většinou nikdy neocitli, natož opakovaně.
Emoce obětem nepomohou a zcela jistě nejsou ani dobrým rádcem pro hodnocení či návrhy přijímání jakýchkoliv opatření do budoucna. Oběti tragédie na filozofické fakultě, pozůstalí, ale i veřejnost si u takto zásadního útoku a jeho důsledků zaslouží věcný přístup k hodnocení průběhu celého zásahu, bez emocí a na základě odborných znalostí. A přesně k tomu bychom rádi, na základě našich letitých znalostí a zkušeností, přispěli expertním pokusem. Věříme, že naše práce vnese do veřejné odborné i laické diskuse racionální argumenty a poskytne tak oporu účastníkům diskuse pro lepší náhled a zajištění objektivity hodnocení zásahu.
2) Východiska pro pokus a popis modelové situace
Ve veřejném prostoru vyvolalo ohlas video, které natočil novinář pan Jiří Forman. Zachytil jeden konkrétní okamžik z celého zásahu, kdy u budovy Rudolfina stál kriminalista v civilu s krátkou palnou zbraní v ruce a zjevně zvažoval, zda ji použít proti aktivnímu střelci na balkóně pod střechou budovy FF UK. Toto video jsme použili jak základ modelování situace v prostoru střelnice Oleško. Z videa je patrné, jak dlouho a kde se aktivní střelec na balkóně pohyboval, přibližně jakou rychlostí a co v tu chvíli dělal.
Přímo na Náměstí Jana Palacha jsme laserovým dálkoměrem změřili úhel případného vedení střelby a nejkratší a nejdelší vzdálenost pohybu aktivního střelce od rohu budovy, kde se kriminalista s novinářem nacházeli. Z naměřených hodnot vyplynulo, že v levé části balkónu se střelec nacházel ve vzdálenosti 94 m a v pravé části 105 m. Úhel, pod kterým by musel policista střílet, byl 14 stupňů.
Pokus jsme tedy prováděli ostrou střelbou na vzdálenost 100 m, a to jak na statický cíl, tak cíl v pohybu přesně podle záběrů z videa. Zkušební střelba byla účastníky vedena přesně v časových „oknech“, ve kterých se pachatel na videu objevoval a bylo reálné ho za ideálních podmínek spolehlivě zasáhnout. Celkem bylo k dispozici sedm „oken“:
1. – v délce trvání 4 vteřin bez pohybu cíle
2. – v délce trvání 1 vteřiny bez pohybu cíle
3. – v délce trvání 2 vteřin s cílem v pohybu
4. – v délce trvání 2 vteřin, kdy byla vidět jen puška a hlava
5. – v délce trvání 2 vteřin (pak jde kamera dolu) s cílem v pohybu
6. – v délce trvání 5 vteřin s cílem v běhu
7. – v délce trvání 6 vteřin s cílem v pohybu směrem k zábradlí (nejdřív je vidět hlava a pak tělo po břicho plus puška, poté záznam končí).
Ukázka průběhu jednoho střeleckého cvičení našeho expertního pokusu k vidění na našem kanále youtube https://www.youtube.com/watch?v=2hKmcOIsCtY
Všichni účastníci expertního pokusu stříleli z pistole G17/G19, která je součástí standardní výbavy ve službě Policie České republiky. Všichni účastníci měli na sobě nosič balistických plátů, přesně takový, jaký je ve výbavě hlídkových policistů po celé České republice. Vybraní účastníci ze skupiny těch s nejhoršími výsledky, pak s průměrnými a poté s nejlepšími ze střelby s krátkou palnou zbraní si modelově shodnou situaci zopakovali s dlouhými palnými zbraněmi. Cílem bylo porovnat, zda dlouhá zbraň vyrovná rozdíly v připravenosti policisty ve střelbě.
V první části expertního pokusu jsme nesimulovali pohyb pachatele. V druhé části jsme ho pak simulovali do detailu za pomocí pohyblivého terče. Cílem bylo získat data z obou situací pro porovnání. Obavu o život a stres účastníků expertního pokusu jsme částečně nahradili zvýšenou tepovou frekvenci po sprintu. Záměrně jsme účastníky fyzicky nepřetěžovali angličáky nebo boucháním do pytle, abychom jim nenamohli ruce. Ani v reálu to tak nebylo. Naopak doběhnout do krytu nebo na místo zásahu je pro zasahujícího víc než reálné. Dělo se tak v mnoha případech i při této akci.
3) Charakteristika účastníků pokusu a jejich dosavadní střelecké zkušenosti
Střeleckého testu se zúčastnilo celkem 42 střelců. Deset z nich jsou současní nebo bývalí policisté, zbytek účastníků byli dobrovolníci z řad civilní střelecké veřejnosti, přičemž 14 ze všech střelců,
ti s horšími výsledky střelby z pistole, se zúčastnilo testu s dlouhou zbraní.
Pro pochopení úrovně našich nabytých praktických zkušeností jako jednoho ze základů expertního pokusu a jeho vyhodnocení uvádíme, že při tréninku u naší společnosti vystřílíme za jeden trénink tolik, kolik hlídkový policista za celý rok. Zatímco hlídkový policista vystřílí za rok 300 - 400 nábojů, u nás použijeme stejný počet nábojů na osobu za jeden den. Za jeden každý rok použije při našich trénincích každý z nás samostatně tolik nábojů, co tři policisté za 12 let nebo jeden policista za
35 let služby. Tyto informace předkládáme proto, že prakticky nemáme k dispozici střelce v naší expertíze, kteří mají tak nízký nástřel, jako běžný policista. Naše výsledky a statistika byla tímto pozitivně ovlivněna.
Ročně nastřílí třetí výcviková skupina policie (obvodní oddělení a kriminální služba) 200 ran, druhá výcviková skupina (prvosledové hlídky a hlídkové služby) 400 ran, výjimky, jako pražská pohotovostní motorizovaná jednotka nebo pražská speciální pořádková jednotka, střílí například dvojnásobek až trojnásobek základu druhé výcvikové skupiny, zásahová jednotka může střílet samozřejmě ještě více. Policisté, až na výjimky, nikdy nestříleli z pistole na větší vzdálenost, než je třeba 25 nebo max. 50 metrů. Nikdy nestříleli pod úhlem nahoru, což je na střelnicích v České republice nereálné.
4) Přehled kritérií, které nebylo možné simulovat
Z důvodu nemožnosti provést expertní pokus v prostředí zástavby při běžném společenském provozu chodců či vozidel v okolí, nešlo simulovat obavu z přestřelení budovy a možnost zásahu nezúčastněné osoby stovky metrů daleko v dráze letu střely. Ze stejného důvodu nešlo simulovat obavu ze zásahu osob, například zasahujících policistů nebo studentů, schovávajících se v oknech pod balkonem. To znamená, že námi simulované podmínky byly pro účastníky testu přívětivější, než byla reálná situace. Lze tedy kvalifikovaně usuzovat, že reálné výsledky v zástavbě a při běžném společenském provozu by byly horší, než byly výsledky expertního pokusu.
5) Popis nezohledněných emočních individuálních vjemů u potenciálně zasahující osoby
Jak jsme už zmínili, u zasahující osoby na takovou vzdálenost a v té situaci, která byla při útoku aktivního střelce na FF UK, což ale platí jako princip u každého zásahu, musejí policisté zvažovat řadu aspektů. Jsou jimi zásah nezúčastněných osob, obavy z vyšetřování GIBS, když zasáhnou okna, budovy, přestřelí střechu, zraní či způsobí smrt jiných osob, ale i obavy policisty, zda se opravdu jedná o pachatele a ne kolegu (pachatel na FF UK byl celý v černém, stejně jako zasahující policisté). Dále jsou na místě zcela oprávněné obavy policisty, který by postřeloval pachatele, zda se ten s puškou neschová za kamenné zábradlí a nebude dále krytý odstřelovat puškou s optikou, nebo zda se nevrátí zpět do budovy a nebude pokračovat v útoku tam, kde jsou případné oběti nejzranitelnější a jsou jich tam plné učebny. Policista navíc v tu chvíli nemohl vědět, zda je pachatel jeden nebo jich je více.
Považujeme za důležité také zmínit, že běžní policisté nemají při zásahu ochranu sluchu, což je může reálně v mnoha případech, zejména u střelby z dlouhé palné zbraně, ještě více stresovat. Do krátké palné zbraně mají jen dva zásobníky do pistole (u pistolí Glock 19 2x15 nebo Glock 17 2x17, u CZ75D pouze 2x14) a musejí vždy zvážit frekvenci střelby, aby nevystříleli veškerý palebný průměr. V případě potřeby jim už nemusí zbýt střelivo na dokončení služebního zákroku. Obvykle nemají pušku, maximálně samopal ve stejné ráži, který neprorazí balistickou ochranu. Policista si nemůže sám vyladit přidělenou služební zbraň, nemá dovoleno zbraň modifikovat, upravovat. Zbraň kolektivního vyzbrojení je zpravidla přidělována do tzv. „protisměn“ na útvarech, kde jich je dostatek. Tam kde jich dostatek není, mají třeba i jen dvojici zbraní na celé oddělení. Pokud se s takovou sdílenou zbraní něco stane a konkrétní policista tuto informaci ostatním nepředá, nemají tito povědomost o tom, že zbraň má nějaký problém. Stává se také, že policista, byť v dobré víře nastřelí zbraň na 10 metrů, protože předpokládá boj nablízko v budovách, ale pokud bude potřebovat se stejnou zbraní střílet jiný policista například na 100 metrů, bude taková střelba na této vzdálenosti zcela mimo cíl. To vše hraje zásadní roli.
6) Výsledky a hodnocení expertního pokusu
Expertní pokus včetně jeho přípravy trvaly celkem 20 hodin, konal se ve dvou dnech (28. a 29. 12. 2023) a na jeho přípravě a realizaci se podílelo celkem 8 lidí. Celková úspěšnost střelců byla 4 % zásahů. Nejtypičtějším výsledkem byl 1 zásah (17 střelců) a žádný zásah (15 střelců). V této skupině byli střelci s průměrným ročním nástřelem necelých 1800 nábojů. Nepodařilo se potvrdit, že by počet nábojů vystřílených za rok měl viditelný vliv na to, jestli se střelec trefí jednou nebo vůbec. V obou skupinách byli jak střelci s ročním nástřelem v řádu několika stovek, tak střelci s nástřelem o řád vyšším. Skupina s jedním zásahem měla průměrný roční nástřel dokonce o několik set nábojů nižší než skupina bez zásahu. Celkem 10 střelců zasáhlo cíl 2 a vícekrát. Přestože šlo jen o čtvrtinu z celkového počtu účastníků, připsali si 2/3 všech zásahů. Přitom i v této skupině se většina (šest) střelců se pohybovala na hladině do 2500 výstřelů ročně. Jen tři střelci byli na daleko vyšších počtech (>6000). Mezi ně patřili i dva nejúspěšnější střelci, každý s šesti zásahy.
Tato čísla ukazují, že i ti nejlepší střelci, ti, jejichž roční nástřel násobně převyšuje to, co vystřílí za rok nejelitnější policisté, měli na tuto vzdálenost velmi malou úspěšnost. Naprostá většina střelců, a to stále mluvíme o střelcích střílejících řádově víc než běžný policista, dosahovala daleko horších výsledků. Co je ale nutné ve výsledcích vnímat především - na šest zásahů, kterých dosáhnul zlomek těch nejlepších, připadalo 25-28 výstřelů „vedle“. U méně úspěšných střelců byl počet “zbloudilých střel“ ještě vyšší. Nejméně 33 střel bylo natolik mimo, že by skončily v oknech pod balkónem a 11 by přelétlo střechu. Každá taková by mohla zasáhnout policistu nebo nezúčastněnou osobu,
u střel, které přelétly střechu i velmi daleko od místa události. V tomto světle se rozhodnutí nepokoušet se zespodu po útočníkovi střílet jeví jako velice rozumné.
Pro srovnání absolvovalo dvanáct střelců stejný test také s puškou. Úmyslně byli vybráni zejména méně úspěšní střelci z pistole (šest bez zásahu, čtyři s jedním a po jednom s dvěma a třemi). Při střelbě z pušky byla úspěšnost zásahu výrazně vyšší, průměrně jeden z tří výstřelů našel cíl, tedy
33 %. A to platilo i u střelců, kteří z pistole cíl nezasáhli vůbec. Lze tedy konstatovat, že účastníci pokusu měli výrazně vyšší úspěšnost střelby z pušky, kdy cíl zasáhli každým třetím výstřelem
v porovnání s každým pětadvacátým zásahem cíle při výstřelu z pistole.
Celkem bylo během pokusu použito 1287 nábojů z krátké palné zbraně. Cíl byl účastníky zasažen 57krát. Z dlouhé palné zbraně bylo vystřeleno 479 nábojů, přičemž cíl si našlo 163 střel. Všech 42 účastníků pokusu má dohromady nastříleno přes 1,1 milionu nábojů. Jen v letošním roce to dělalo přes 100 tisíc. Celkem 20 zásahů z 57 měli při použití pistole 4 nejlepší střelci, které střelba, střelecká příprava a výcvik živí anebo se velmi aktivně účastní různých střeleckých soutěží.
Celkem 33 střel dopadlo prostoru simulovaných oken pod balkonem a 11 přestřelilo simulovanou střechu objektu FF UK.
Aby policista přestřelil budovu, stačilo vlevo zvýšit úhel o 3 stupně a vpravo o 6 stupňů nahoru, tedy 17, resp. 20 stupňů. Střela by poté letěla směrem k Václavskému či Staroměstskému náměstí, na zem by dopadla zhruba ve vzdálenosti 600 metrů a měla by v místě dopadu rychlost cca 130 m/s
a energii 70 J, což je pro člověka stále smrtelné. S největší pravděpodobností by uniklé střely zasáhly budovy, avšak na Václavské náměstí, které je přesně v ose střelby, by nedoletěly. Pro výpočet dráhy a dopadu jsme kalkulovali se střelou JHP 115grs. Kalkulace a propočty provedli profesionální odstřelovači za pomocí balistických kalkulátorů a modelů.
Zdeněk Charvát: "Z pozice opravdu zkušeného střelce s mnoha set tisíci vystřílenými náboji v kariéře, kdy se více než dvacet let zabývám profesně střelbou, výcvikem, pracuji v oboru zbraní atd., bych si na místě policisty dovedl představit, že na pachatele střílím pistolí na 100 metrů pod úhlem, avšak byl bych si vědom, že více než 90 % zásahů může padnout mimo. Vypotřebuji palebný průměra v případě potřeby nemám další střelivo na následující boj s pachatelem. Řadovým policistům, kteří nikdy nestříleli na takovou vzdálenost, za svoji karieru nastříleli z pistole tolik, co já nastřílím za měsíc nebo dva, bych se nikdy neopovažoval mít za zlé, že nestříleli. A to hlavně proto, že jsem sám byl v jejich kůži a umím si všechny ovlivňující faktory představit a vžít se do nich. Sám jsem jich tisíce mnoho let cvičil a jejich možnosti a schopnosti znám."
7) Doporučení
Z našeho expertního pokusu vyplývá, že handicap střelby z pistole na velkou vzdálenost může být částečně smazán použitím dlouhé služební zbraně. Kvůli balistické ochraně pachatele nebo ukrývání se za předměty bychom raději volil puškové ráže nebo mikroráže, tedy zbraně typu H&K416, H&K G36 C, H&K MP7. Alternativou je pak novinka na poli ozbrojených složek, kterou používá například URNA, v podobě zbraně typu AR15 v ráži 300AAC Blackout, kdy může být zbraň velice kompaktní, vybavená tlumičem a s množstvím různých typů střel a střeliva. Vybavenost hlídek policie v České republice společně s posílením výcviku střelby by významnou měrou přispělo k vyšší kvalitě výkonu ve službě v okamžiku potřeby řešit krizové situace.
V Olešku, dne 29. prosince 2023
Bc. Zdeněk Charvát – jednatel společnosti
telefon: +420 774 744 661
email: info@hardtask.cz